Program akcí zde: facebook.com/champagneria.cz/events

Adéla Vávrová, známá jako Adelheid, představuje v rámci své nové výstavy výtvarný soubor s názvem POLE DNÍ. Ústředními motivy jsou dvě klíčové postavy – kohout a slunečnice. Podobně jako pole slunečnic – každá jedinečná, ale přesto součást soudržného celku – zve tato výstava diváky k prožití řady jednotlivých vizuálních „kapitol“, které dohromady tvoří jednotný umělecký příběh.

O autorce:
Tvůrčí cesta Adély Vávrové je lemována postupným zkoumáním a studiem nejrůznějších uměleckých směrů, technik a arteterapie, stejně tak všedními i nevšedními zážitky a představami. Její příběhy jsou stále více formovány také vzpomínkami na anglický venkov, kde strávila část života a stále se tam vrací. Významným prvkem jejího tvůrčího procesu byly vždy také sny a symboly, jež ji zavedly až ke zkoumání pomíjivosti, snaze ji přijmout, a k hledání vnitřní rovnováhy. Je ovlivněna také jejím oblíbeným teoretikem vizuální kultury Johnem Bergerem, jehož perspektivy přispívají k formování její umělecké filozofie. V praxi Adély Vávrové navíc rezonují odvážné projevy malíře a sochaře Georga Baselitze, které odrážejí její zálibu v hlubokých a sugestivních uměleckých vyprávěních.

Kurátorka výstavy Zuzana Malina Černohousová.
Během večera bude vernisáž hudebně doprovázet muzikant Jaroslav Diviš!

Autorka k tomu říká: V přízemní každodennosti existují věci, které nás povznáší. Ranní paprsky slunce, držení se za ruku, povedená hra, sklenka dobrého vína, umění, úsměv. A bublinky. To jsou ty životní bublinky, chvíle, které nás ráno zvedají z postele a díky kterým se nám žije lehce.
Může se zdát, že název Bubbles Happen odkazuje pouze na náhodné páteční šumění ve sklence a jeho příjemný přechod do hlavy, do myšlenek, do nálady, do společnosti. Zároveň však každý existujeme ve své pracovní, přátelské, rodinné bublině, ve které si navzájem rozumíme a můžeme tu být takoví, jací doopravdy jsme. Klidně pořádně divní tím naším specifickým způsobem. A uvnitř jedné takové bubliny můžeme být divní klidně všichni dohromady. Protože když jsme s ostatními na jedné bublině, vznášíme se tím životem společně, a víme, že jsme s těmi správnými lidmi.
Zároveň každý z nás individuálně bydlíme v bublině své vlastní hlavy. Jasně, nejsme tam sami, jsou tam s námi naše zážitky, zkušenosti, překvapení, zamračení, bolesti, radosti i strachy, ale ty jsou pořád jenom naše a nikdo jiný je ve své hlavě nemá. A tak i když třeba s naší přátelskou bublinou nacházíme zalíbení v abstrakci, když přistoupíme k jednotlivým dílům, každý z nás uvidí něco úplně jiného.
Počet děl v tomhle stylovém podniku tak není 9 (pozn. bude upřesněno), ale exponenciálně víc, protože plátna vznikla nejen u mě v ateliéru, ale probouzí se i tady, mezi lidmi, tím, jak je vnímají. Bublinou své hlavy, srdce, svého vlastního života. A to je na tom skvělé. Proto vás všechny hlavně i srdečně zvu nalít si bublinky do skleničky, ponořit se mezi díla a nad příběhy, které každý z vás v jednotlivých obrazech vidí, si povídat.

Ulička pouze pro pěší z Bartolomějské k Betlémskému náměstí,
prostory bývalé galerie Jednorožec s harfou.